K velmi rozšířeným omylům patří, že meditace je stav nejvyššího soustředění se. Znamená to tedy že je to nějaký stav mysli.
Pravda je však taková, že meditace nemá s myslí nic společného, protože je to stav jejího překročení, osvobození se od ní, stav pouhého jejího pozorování. Podstatou je tedy uvědomit si, že nejsme mysl, která se zabývá okolním světem, ale jejím pozorovatelem, který se nachází v našem nitru.
Meditace je nástroj umožňující nám poznat sama sebe. Není to kontrola myšlení. Kontrola vnáší do mysli konflikt. Když ale porozumíme původu a povaze mysli, pak nám nebudou myšlenky na překážku. Chápáním její povahy nastává v mysli kázeň a řád, které jsou jí vlastní.
To je meditace.
Meditace znamená uvědomit si každou myšlenku a každý pocit, aniž přitom soudíme, jestli jsou dobré nebo špatné. Mysl je pouze pozoruje a pohybuje se s nimi. Začíná rozumět vlastním myšlenkovým a pocitovým hnutím. Z tohoto uvědomění vyvstává ticho. Když ale myšlení spatří svůj vlastní počátek, svou přirozenost a to, že žádná myšlenka není svobodná, protože je vždycky stará, pak je ticho meditací, v níž neexistuje „meditátor“ mysl se zbavila veškeré své minulosti.
Meditace je jedno z největších životních umění – ne-li největší. Nelze se mu naučit od druhých. Nemá techniku a nezná autoritu.
Chcete-li se něco o sobě dozvědět, sledujte. Sledujte způsob, jak chodíte, jak jíte, jak mluvíte, jak se vztekáte, jak nenávidíte a žárlíte. Budete-li si toho všeho vědomi, aniž byste si vybírali a cokoliv upřednostňovali, bude to součást meditace. Meditovat můžete kdekoli a kdykoliv. Třeba na procházce lesem, při jízdě autobusem nebo když sledujete kolemjdoucí. To co při ní cítíte a chápete je láska. Ta se dá poznat jen v naprosté tichu. Mysl utichá, pouze když začne rozumět vlastním hnutím ve formě myšlenek a citů.
Abychom dosáhli zklidnění naší mysli, stačí jednoduché cvičení.
- – Sedněte si a uvolněte se.
- – Začněte zhluboka a pomalu dýchat.
- – Takto dýchejte do té doby, než se váš dech zjemní, vaše tělo se uvolní a vaše mysl zklidní.
- – Sledujte při tom svůj dech, své břicho nebo hrudník jak se při vdechu a výdechu pohybuje.
- – Toto je stav uvolnění a ten můžete zažívat všude, kde se budete právě nacházet.
Je dobré toto dýchání praktikovat pokaždé, když si na to vzpomenete. Je to nejen uvolňující, ale také nesmírně osvěžující. Velice to ocení lidé se stresovou prací.
Po nějaké době tohoto cvičení zjistíte, že jste v mnohem větším klidu a pohodě, než jste kdy dříve bývali.